Dvě basníčky se stejným názvem vymyšlené pro nějlepšího kluka, co znám... <3 Pro přečtení, klikněte na celý článek...
Jako oheň, co nepalí,
jako láska bez klamání.
Jako slunce, co nesvítí,
jako louka bez kvítí.
Jako básník, kterého nenapadá rým,
jako oheň, co nevydá dým.
Jako hvězdy bez nebe,
tak já se cítím bez Tebe....
Jako holka a kluk,
jako bukvice a buk,
jako cit k lásce,
jako stáří k vrásce,
jako brouček k berušce,
jako vlásky ke stužce,
jako léto a slunce,
jako kluk k holce,
jako stom a tráva,
jako jetel a kráva
patří k sobě.
Tak já patřím k Tobě
Tak a tady je něco, co jsem napsala jen tak, ale taky to bylo pro něj:
Muj mily denicku, silene moc mi chybi osoba,
kterou silene moc MILUJI... Uz jsem ji strasne
dlouho nevidela, naposledy pred 112 hodinami, coz
uznej, ze je dlouho... Jenze jeho rodice ho za
mnou nepusti :( a ja mu nebudu moc dat darecek k
Valenytu a z lasky... Jeste k tomu, nemam mobila,
takze nemohu cist hezke zpravicky od neho...
Denicku poradis mi, co mam delat??? Miluji ho a
doufam,ze to vi... Ted nejspis cte nejakou
zpravicku a ja se bojim, aby na me nezapomel...
Denicku, prosim porad!
Krásný básničky, a co máš dělat ti asi neporadím.