Kdyz doma sedivam, na tebe vzdy myslivam, na krasu lasky vzpominam, a bez ni ted umiram, laska to je krasny cit, avsak bez ni se neda zit, bolestivou cestou musi kazdy jit, ja ten risk chtela podstoupit, na okamzik sveho cile dosahla, kvuli tobe cele dny plakala, se vzpominkou na tebe, vzdy telo se mi rozechveje, chvile co s tebou jsem prozila, bych nikdy za nic nevymenila, nekdy vzpominam na bolest a zal, jindy zase na radost a krasu co jsi mi dal, tyhle krasne vzpominky pri zivote me vzdy udrzi, kdyz vzpomenu si na tebe - tebe cos mi ublizil.
Az se ti jednou bude zdat, ze na svete neni laska, ze ten, koho milujes Te prestava mit rad. Potom nebud z toho smutna, i kdyz je to tak, i kdyz horce chutna, jak clovek poznava, ze sen kterymu veril se asi jinym zda, pak lepsi nez se trapit, je rada prostinka: Pockej az Te bude mit nekdo doopravdy rad, pak teprve poznas, co je laska - co je milovat!!!